Další úkol https://www.kucharkaprodceru.cz/
od Florentýny, na kterém jsem se mohutně zasekla, bylo vyloženě vařící - nakrmit volně žijící vodní zvěř.
Na první výpravě někdy koncem července jsem těsně před cílem zjistila, že nemám pečivo. Druhý pokus realizovaný asi o čtrnáct dní později už byl s pečivem, ale břeh, na kterém tato zvěř dříve vylézala byl nově upraven v sráz, ze kterého jsem se s pobíhající starší dcerou a mladší na zádech netroufla slanit.
Doufám, že bude započteno, když jsem rohlík volně hodila kachnám a nutriím. Ty první byly na nepřístupné vodě a těch druhých jsme se trochu bály, i když by dolezly až k nám. Ještě mám v živé paměti, když kamarádka sháněla po všech čertech, zda vadí kousnutí od nutrie. Přepínali si ji po Bulovce jako exota. Přeci jen je nutrie říční hlodavec - vodní krysa či bobr bahenní, jak tvrdí Wikipedie.
Tady jsou ještě kachny - klasika
Žádné komentáře:
Okomentovat